Jsou rodiče, kteří moc dobře vědí, že některé děti umí až moc dobře zlobit a to tak, že daný rodič má co dělat, aby se udržel a nezačal po daném dítěti křičet. Někteří rodiče jsou pro typ výchovy, kdy danému dítěti vysvětlují, proč má nebo nemá danou věc dělat, ale ne všichni na něco takového mají a to hlavně dostatek sil. Když dítě zlobí pořádně, kolikrát se člověk opravdu neudrží a na dané dítě zakřičí, protože pokud zrovna daný rodič nemá nejlepší náladu a dítě bude neustále dělat něco, co daného rodiče irituje, může to opravdu dopadnout tak, že rodič začne křičet.
U některých dětí je to tak, že opravdu jen stačí, když člověk zakřičí a dané dítě se vzpamatuje a přestane dělat to, co dělalo. Někdy mohou mít rodiče pocit, že jejich dítě zkouší jejich trpělivost a kolikrát je tomu skutečně tak. Je jasné, že si na něco takového nebude dítě v budoucnu pamatovat, ale rodič si na něco takového bude pamatovat až moc dobře.
S dětmi je to někdy opravdu složité a spousta rodičů to moc dobře ví. Rodičům kolikrát ani nevadí období, kdy se dítě neustále ptá na otázku proč, ale vadí jim, když jejich dítě dělá něco schválně, aby daného rodiče vyprovokovalo. Jsou rodiče, kteří se kolikrát neudrží a dají danému dítěti kvůli něčemu takovému na zadek, aby si uvědomilo, že jsou věci, které se prostě nedělají. Někdy je jen něco takového jediným řešením, aby si dítě zapamatovalo, že jsou věci, které se prostě nedělají.
S dětmi to někdy opravdu není snadné a člověk musí zachovat chladnou hlavu co nejdéle to jde, ale je pravdou, že někdy už to nejde a člověku se stane, že mu rupnou nervy. Nikdo z nás nemá tak pevné nervy, aby člověk vydržel naprosto vše. Určitě je lepší, když se rodič snaží dítěti vysvětlit, proč dané věci nemá dělat, než když je to o tom, že daný rodič musí dát dítěti na zadek, ale někdy to už opravdu jinak nejde. Každý má jiný styl výchovy a to je něco, co je známým faktem.